Tak vám přeji... "V tramvaji"

Dnes jsem jel do práce tramvají. Tramvaj nebyla nijak plná, spíš jen pár podřimujících postav se vrtělo na sedačkách. Podle všech předpokladů to měla být, jen další nudná cesta do práce.  To prostě jen tak sedíte, koukáte ven a těšíte se, jak si dáte v práci kávu, protože doma jste to nestihli. Jenže ouha.
Pic kozu do vazu, když pán Bůh dopustí i motyka spustí a tak všelijak podobně.

       "Náměstí republiky. Další zastávka U dómu."

Na této zastávce přistoupila velmi načančaná starší paní, ve velké večerní róbě a
toto stylistické dílo bylo dozdobeno mohutným make-upem a liščím kožichem. Kdyby
nebylo pět hodin ráno, tak bych řekl, že jde do divadla. Jenže záhy jsem
poznal, že ona nejde do divadla, ale že se z divadla, tedy spíš z nějakého
nočního flámu, vrací. Jak jsme po chvíli všichni v tramvaji pochopili, byla
lehce pod parou nebo jinak řečeno mněla drobnou společenskou opičku. Asi bych
si oné dámy vůbec nevšiml, jenže ona si stoupla přímo k sedačce, na které
jsem si hověl já, a začala mě lechtat za krkem liščí packou, která plandala
z kožichu.

     "U dómu. Další zastávka Žižkovo náměstí. "

Mladíku, pustíte mě sednout?" Takto ke mně zahovořila ona madam, a já protože
jsem slušně vychovaný, ihned jsem jejímu přání vyhověl a sedačku uvolnil.

     "Žižkovo náměstí. Další zastávka U Bystřičky."

A protože byla dáma, jak víme, lehce mimo tak si hned nestihla
uvědomit, že jí nabízím místo a sedačku obsadil ctihodný kmet, který zrovna
nastoupil. Pokud by se měl volit prezident republiky podle vzhledu, vystupování
a oblečení, tento pán by to jistě vyhrál. Dámě to nebylo "recht" a
začala, docela roztomile, žvatlat něco o tom že ona by si ráda sedla, protože
není v kondici a že jí onen pán zasedl. Já jsem jen užasle zíral, jak se tahle
situace vyvine dál.

    " U Bystřičky. Další zastávka Hlavní nádraží."

 Pokračování bylo zcela nečekané. Ctihodný kmet s úsměvem prohlásil, že
si má madam klidně sednout k němu na klín, protože i on je znaven a rád by si
poseděl. Věřte nebo nevěřte, ale dáma ve velké večerní róbě poslechla, drobně
poskočila a už seděla pánovi na klíně. Celá situace byla o to absurdnější, že
usazená madam z výstřihu šatů vyňala malou placatku a nabídla svému
kolennímu hostiteli lok slivovice pro zahřátí.

   " Hlavní nádraží. Další zastávka...

Vystupoval jsem. Pán i dáma taktéž. Ještě než jsem opustil dvojici z doslechu tak
jsem zaslechl jak pán pozval dámu na kávu a na kus řeči. Díval jsem se za nimi
a přemýšlel, jak bude jejich ranní setkání pokračovat. Vzhledem k tomu že
mířili k nádražní restauraci tak to vypadalo na držkovou polévku a dva
slané rohlíky. Napadlo mě ještě několik dalších variant, ale o tom psát nebudu.
Když dovolíte tak to ponechám na vaší ctěné fantazii. Jen doufám, že dodrželi
to zlaté pravidlo " Sex na prvním rande - NE!"

 Takže vám přeji, abyste potkávali samé
příjemné lidi a aby vás někdo pozval na kávu, i když právě nejste zrovna v
kondici.