Tomu se ani nechce věřit

Tomu se dnes ani nechce věřit.

   V dnešní době připadne všem mladým lidem jako neuvěřitelná a těžko pochopitelná věc příhoda, která se stala v našem souboru v roce 1977 . Poctivě přiznávám, že jsem členem velkobystřického souboru v té době ještě nebyl, ale přišel jsem krátce po této příhodě, kterou vám budu popisovat. Je pravda, že jsem ledacos zaslechl, poněvadž vše bylo ještě velmi živé, ale vše podstatné a nejdůležitější mi popsal pamětník Antonín Nakládal. Nyní však k věci!  

   Po ukončení uvádění úspěšné hry  autora  B.Nušiče „Dr.“, se soubor rozhodoval, jakou hru uvést . Padaly různé návrhy a stále nebylo definitivně rozhodnuto, co by to mělo být. Až zapracovala souhra náhod. VO KSČ neustále na soubor naléhala, aby nastudoval nějakou sovětskou hru. Poněvadž tento tlak neustával, bylo rozhodnuto, „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“. Byla zvolena komedie E.Braginského a E. Rjazanova „ Příbuzní“. Proč právě tato hra? Tato komedie byla hrána na mnoha předních scénách nejen v Sovětském svazu, ale i na několika scénách na západě, a to s velkým úspěchem. Dalo se tedy předpokládat, že bude mít úspěch i ve Velké Bystřici.   Ó jak šálivé byly tyto předpoklady. Místo velikého sukcesu snesl se na soubor veliký průšvih. Oč vlastně šlo.

  Je potřeba prozradit, že děj hry pojednával o oslavách 70. narozenin   babičky, na kterou se těší všichni příbuzní.  Roli oslavované babičky přidělil režisér Vladimír Týřl  milé Jarmile Hořínkové. Ta svou roli poctivě nastudovala, dovolila si však jednu „nepodstatnou“ změnu. S poukazem na to, že jí ještě není ani padesát, rozhodla se svou postavu „omladit“ a oslavenkyni obdařila 60 lety, protože si prý netroufá na roli tak staré ženy. Vše se zdálo naprosto v pořádku. Jenže ouha!                        Na premiéře 13.5.1977 (všimněte si data – nešťastná 13.)  byla přítomná  jedna uvědomělá členka strany, která okamžitě pojala podezření, že celá tato komedie zesměšňuje a znevažuje Velkou říjnovou socialistickou revoluci ! A čím ji vlastně tak zesměšňovala ? Tím, že na narozeninovém dortu se skvěla velká 60! Představte si, že se tento rok slavilo 60. výročí VŘSR! Okamžitě svůj poznatek nahlásila na patřičných místech a nastal tanec! Příslušníci StB se neprodleně  jali zjišťovat, jak to, že se obě tyto číslovky tak náramně shodují  a nechali si předložit divadelní knihu. Jejich nejčernější podezření se potvrdilo!  V knize byla 70! Písemně měli potvrzen zlovolný úmysl a zlehčování dějinného významu VŘSR. Po nepříjemných výsleších několika členů souboru se jim sice nepodařilo pravého viníka zjistit, přesto svou pozornost zaměřili na režiséra Vladimíra Týřla, který s celou touto událostí neměl vůbec nic společného a ke všemu přišel, jak slepý k houslím. Vladimír Týřl však byl dobrý cíl jejich zloby, protože po příchodu internacionálních pomocníků v roce 1968 nemlčel a svůj nesouhlas dával najevo. Musel proto několikrát nuceně měnit svá zaměstnání, až skončil v Českém rozhlase Olomouc na podřadné práci. Ani to však nestačilo. I toto podřadné místo musel opustit. Jeho zaměstnavatel mu dal okamžitou výpověď.

  Tomu se opravdu dnes ani nechce věřit!

Červen 2012                                                                                     Jarda Magdon