Ze srdce a z lásky

   Ze srdce a z lásky.

   Dnes vám nabízím  „Divadelníček“, který se trochu vymyká tématům z divadelního prostředí, nebo jinak souvisejícím s divadlem. Přesto jsem se rozhodl, že to risknu a popíšu vám, co jsem zažil. Již jen proto, že mě to docela vzalo za srdce. Nedávno jsem navštívil svou dceru. Bavili jsme se o všem možném, když mi dcera najednou povídá:  „Počkej, něco ti ukážu!“  Šla a ze skříně vyndala malý sešitek, neuměle popsaný, pomalovaný a sešitý. „ To jsem dostala k Vánocům od  Danečka !“ Daneček je její syn, můj vnuk. Nadpis na sešitku  zněl „ Maminka a Daneček " Otevřel jsem sešitek a zjistil jsem, že se vlastně jedná o sbírku básní – tedy spíš básniček. Při čtení mi trochu vlhly oči a byl jsem z toho naměko. Jsou to obyčejné rýmovačky, autorovi nic neříkají  slova jako trochej, jamb, daktyl, anapest  ( druh stopy – podle přízvuku na slabice), rým ( zvuková shoda koncových hlásek), onomatopoie ( zvukomalba) apod. Spíš se jedná o volný verš. Co je ale pozoruhodné je to, že autor navštěvuje 5. třídu Základní školy a že mu bude teprve 12  let. Co mě vede k tomuto zamyšlení je srdce a láska, které tímto trochu neumělým veršováním  vyjadřuje. Posuďte  sami :      

Maminčin dáreček                                                     Maminka a strom                                                  

Mami, mami máš dáreček                                                 Maminka jde do pole plného kytiček  

ten ti určitě koupil Daneček                                             Páni ! To je pampelišek.

Nebo Deniska?                                                               Potom uvidí strom

Jééé ! Je to teniska                                                        do kterého poté udeří hrom.                   

                                                                                   Ze stromu spadnou jehličky a maminčiny slzičky

Zima                                                                                              Pusinka

Zima už je zase tady jako za doby Lady.                              Mamince dám pusinku na její škraninku

Vezměte si rukavice nebo vás sejme fujavice.                       Pokud se jí to nebude líbit, budu na ní oči civit.

Maminka a včelička

Maminka jde polem a náhle uvidí kytičku

a hned na ní malinkou včeličku. Včelička ji uletěla

a maminka se vylekala.

Básničky jsem nijak neupravoval. Jde o doslovný přepis.

Musím vás ubezpečit, že autor je docela obyčejný kluk, rošťák, jak kluci bývají, rád běhá po venku, chodí do mladých hasičů, hraje florbal a pokud může, sedí u počítače. Já jen hledím, co citu a lásky  v takovém človíčku přebývá!                                                    

Proto jsem o tom napsal dnešní „Divadelníček“! Třeba to s ním poroste a třeba se zde i setkáme. Divadlo je přece také o citech.

Celé toto vyprávění věnuji  Danečkovi k jeho brzkým 12. narozeninám.

Únor 2012                                                                                      Jarda Magdon