Letošní ročník memoriály Zdeňka Kokty – soutěže o Pohárek SČDO v monolozích a dialozích ve Velké Bystřici u Olomouce se vskutku vydařil. I když v mužské kategorii to zase tak úplně neplatí – do finálového kola postoupili jen dva herci, a svými výkony poněkud zaostali za soutěžícími ženami i herci v dialozích. I když organizátoři, domácí ochotnický soubor Osvětové besedy Velká Bystřice, museli letos improvizovat, neboť místní Kulturní dům prochází rekonstrukcí a soutěžilo se v náhradních prostorách, organizace byla také na výši odpovídající republikovému finále.

Letošní ročník opět potvrdil správnost rozhodnutí o společné soutěži vítězů dětského Kandrdásku a dospělých. Vzájemné setkávání na jedné straně začínajících a na druhé straně zkušených herců přináší užitek oběma stranám. Do republikového finále pak až na výjimky postupují velmi kvalitní výkony, a tak dospělí herci vidí na dobře vedených dětech většinou z různých ZUŠ již poučené výkony, za nimiž stojí dobré pedagogické vedení. Právě to se letos projevilo, a velmi výrazně.

Vítězka ženské kategorie, Ludmila Panenková, patří k častým účastnicím finálového kola. Má-li tato herečka šťastnou ruku při výběru předlohy, patří její výkony vždy k ukázkám vrcholného herectví ve všech složkách. Takový byl i její monolog z textu Aliny Nelegy Amalia dýchá zhluboka. Vítězky v kategorii dialogů, Terezie Soběslavová, Lenka Skalická a Kristýna Čermáková, které přišly z letošního Kandrdásku, zahrály dialog z pera Václava Havla Ela, Hela a stop. A jak již bylo řečeno, potvrdily skutečnost, že na věku nezáleží, a to v obou směrech. Byly ročníky, kdy si vavřín vítězů odnesli senioři ve skutečně pokročilém věku, a jak je letos vidět, platí to i opačně, zvítězit mohou i ti nejmladší.

Porota letos výjimečně udělila i zvláštní cenu za nejlepší výkon celé celostátní přehlídky, aby rozlišila mezi vrcholnými výkony v ženské kategorii a dialozích. Pokud by se z této ceny měla stát tradice, pak nechť je udělována opravdu jen zcela výjimečně, za výkony, v nichž kvalita a objevnost textu, jeho aktuálnost, jednota žánru a zvolených výrazových prostředků a úroveň interpretace v celku snese ta nejvyšší kritéria.  Dialog Ela, Hela a stop právě k takovým patřil. Výkon tří mladých děvčat také potvrdil tezi, že herci nesoutěží mezi sebou, že to měření sil probíhá v rovině jiné, kde na jedné straně stojí herec a na druhé straně předloha. A právě míra zvládnutí nástrah, které jsou v předloze skryty, ale také možností, které předloha nabízí, jsou měřítkem kvality výkonu. Ne to, kdo z herců je lepší! To, kdo nejlépe vyjádřil vše, co lze ze zvolené předlohy vytěžit. 

Ladislav Vrchovský